Vánoční a novoroční projevy našich ústavních činitelů jsem slyšel až ze záznamu. Ani v jednom případě jsem neměl čas, abych se podíval na přímý přenos. Samozřejmě to vůbec nevadilo. Díky internete, je úplně jedno, co nám k tomu řekly celé ty zástupy moderátorů, hlasatelů a analytiků. Najít si originální záznam byla otázka vteřin. Zeman, Kubera i Vondráček byli dostupní a kompletní. 

Ale všimli jste si,  jak byly všechny tři projevy podobné?

Vrátil jsem se domů na silvestra těsně před půlnocí. Tak jsem jen nahrál fotečku a šel do hajan. Nový rok jsem skoro celý prospal, ale když jsem po obědě vylezl, tak Vidlákovy kydy byly na hezkém čtvrtém místě v pořadí priorit hned za prasátky, manželkou a dětmi. Ale dost už o tom. Původně jsme měl toto téma nachystané na silvestra, ale myslím, že se dá probrat i dneska. Hodím tedy do placu události, které mi připadaly v uplynulém roce důležité a pokusím se o nějakou vidláckou předpověd budoucnosti. 

Takže: 

Dnes bych chtěl po vidlácku zareagovat na nedávnou diskusi o budoucnosti automobilismu (která se rozeběhla pod článkem o domovině - jak jinak že?) především pak o budoucnosti elektrické a elektromobilní. A nebudu vás napínat, podle současného stupně rozvoje poznání si vidlácky myslím, že elektroauta budou vždycky jen drahá hračka pro bohaté, ale nikdy se z nich nestane ten Fordův sen o Americe na kolech. Tedy že bychom měli novodobý elektrický model T, který by zahájil novou éru automobilismu. 

To abyste věřili, že existujeme... 

...tam nastrčí práci. 

Stalo se mi, že pár dní před koncem roku musím pro firmu zachrańovat ohrožený plán v plném nasazení. Ale prý, když uspeji, čeká mě bohatá odměna. Půl Agrofertu to sice nebude, ale prý nebudu škodný. 

Každopádně nebudu až do Nového roku k dispozici. Jezdím po vlastech českých i zemích sousedních a sice budu na internetu, ale neustále na cestách. Normální režim doufám nastane od 1.1.2019. 

Přeji vám všem klidný zbytek roku a dobrý start do roku příštího. 

Vidlák

Naše vaše svobodná a nezávislá média v poslední době nepřestávají psát články na téma čínského a ruského nebezpečí, přičemž média alternativní zase hovoří o americkém nebezpečí. Do toho si vrabci cvrlikají o bruselském neomarxismu, německých tendencích rozdělit migranty, které si sami pozvali, po celé Evropě. 

Samozřejmě mu to nenandalo maličké Maďarsko i kdyby mělo deset Orbánů. Ale když Itálie zavírá přístavy před neziskovkami, to už je trochu víc. A když Sebastian Kurz zadrátuje průsmyky na hranicích, to je také vidět. V Německu se sice kolem všeho krouží, ale ve skutečnosti je diskusrs úplně jiný než v roce 2015, kdy přišlo do Dojčlandu milion lidí. A po otvírce největší evropské mešity v Kolíně nad Rýnem u čehož se angažoval i Erdogan už také diskuse nejdou tak hladce v případě dalších projektů.

V posledních letech mám stále větší tendenci připustit, že na konspiračních teroiích něco je.  Stále častěji jsme konfrontováni s činností bohatých a mocných (především díky internetu), která našim předkům zůstala utajena. Jen namátkou připomenu naši Madlenku Korbelovou Albrightovou s její angažovaností proti Srbsku, abychom se pak dozvěděli, že je tam politička zaangažovaná nejen humanitárně (jak by řekl Havel), ale i finančeně svým podílem v Kosovském telekomu. 

Včera podepsal ukrajinský prezident Porošenko zákon, který všem banderovcům přiznává statut veterána. Tedy i těm, kteří dělali etnicky čistou Volyň, zabíjeli civilisty, Poláky, Čechy a vůbec všechny, kteří se jim nehodili do krámu.  Vsutku pěkný dárek pro celý svět. 

Já nevím, ale dá se ještě nějak lépe vyjádřit, kdo na Ukrajině opravdu vkládne a jakou budoucnost si představuje? 

Chtěl jsem dneska pokračovat ve vánočním tématu, ale tohle je pro mě příliš silné kafe. 

Nedávno jsem řešil dárek jednomu ze svých dětí a obhlížel jsem kvůli tomu servery nabízející rybářské vybavení. Kluk se zkrátka rozhodl, že chce "lovit ty ryby", přihlásil se do rybářského kroužku, kupodivu se naučil všechny naše sladkovoní ryby (netušil jsem, že jich je tolik) a brzy půjde poprvé na rybník. Pak zřejmě bude chtít prut a protože otec je neznalý (a on to dobře ví) nejspíš se pokusí ze mě vydyndat co nejvíc, než mi to dojde. A tak jsem se připravoval dopředu, co mě synátorova kratochvíle bude stát. Nakonec jsem zjistil, že to nebude až tak zlé.