Málokdy zde na Kydech něco přetiskuji. Dnešek ovšem bude tou výjimkou potvrzující pravidlo. 

V poslední době jsme se zaměřili na pravděpodobného budoucího vítěze voleb - Pirátskou stranu. Rozebrali jsme si některé jejich aspekty, podívali se na zoubek jejich šéfovi, řekli si něco o jejich bruselském udavačství, vyhrabali jsme jejich minulost plnou přijímání migrantů a Kydy jako jedny z prvních poinformovaly o pirátské představě vysokých majetkových daní.  

V pátečním článek pana Vidláka vyvstal závěr, nebo snad přání nad zrozením někoho, kdo ochrání a vyvede zem českou z marasmu – takového českého Orbána.

Dnes se ještě jednou vrátíme k Ferimu a k jeho výbušnému konci kariéry, který zřejmě bude mít ještě dlouhou a ošklivou dohru a to i za předpokladu, že nakonec skončí osvobozen. Nechci se dneska zamýšlet nad tím, co doopravdy spáchal, nebo pátrat v jeho duši, zda je zvrhlík, nebo dotěra. Nehodlám řešit jeho etiopské kořeny a pouštět se do spekulací o genetických předpokladech pro znásilňování. Nebudu se ptát, zda vůbec znal svého otce, jestli náhodou nebyl jen produktem mladické chyby své matky, nebudu řešit, zda jeho dnešní chování náhodou nemá svůj prapůvod v jeho dětství.

Když jsem začal psát tento článek, ještě jsem nevěděl, že poslanec Volný bude tři hodiny obstruovat ve sněmovně. Obstruoval u rozpravy o kácení stromů podle vodovodů a kanalizací a u rozpravy o invazivních rostlinách... Nebudu k tomu nic dodávat, závěr si udělejte sami. V diskusi se nám jistě dostane vyčerpávajícího rozboru, proč je Volný frajer, že to udělal i proč je debil, že to udělal. Ale teď k tématu: 

Včera mi přivezli sedmdesát metráků kvalitního ruského černého uhlí. U Moravských Budějic se nachází maličká vesnička Blanné a v ní sídlí pan Kašík, který prodává štěrky, písky a... uhlí. Je jediný, kdo dokáže za normální peníze sehnat kvalitní matroš. A už je s prodejem uhlí skoro jediný. Ostatní ten obchod flákají. Dodávají draze rakouské brikety nebo polské uhlí. 

V neděli jsem ve svém článku o církvích vzpomínal na svoje blogerské začátky. Na můj první text, který jsem poslal Vlkovi ke zveřejnění. Tehdy mi Vlk odpověděl, že je to hezký text, ale ať počítám, že tím naštvu obě strany. Pokud si přečtete tehdejší diskusi pod článkem, tak se Vlkova slova beze zbytku naplnila. Říkám to proto, že po osmi letech veřejného psaní a po čtyřech letech Kydů jsem se velikým obloukem dostal tam, kde jsem byl na začátku. Štvu obě strany.

Krátký úvodník tentokrát pro jednoho hnědočeského sexuálního loudila: 

Vyzývám tímto Dominka Feriho, aby ještě zvážil svou rezignaci a zrušení kandidatury do poslanecké sněmovny. Strašně moc jsem měl rád, když ta jeho řepa defilovala vedle Kalouska i vedle Pekarky. Působil vedle nich jako memento toho, co je v české politice všechno možné. Moc by se mi líbilo, kdyby ta jeho rozčepejřená frizúra dotvářela kolorit i vedle Petra Fialy.  Ale dost srandy... 

Dnes budeme pokračovat ve včerejším tématu a tím je "státní terorismus" běloruského režimu, který přinutil přistát letadlo Ryanairu v Minsku a promtně z něj sbalil příslušného protirežimního novináře.  Během včerejška vyskočila spousta zajímavých informací, například to, jak nám chlapec novinářská hajloval, jak pracoval pro ukronácky, ale to je určitě jen proruský narativ, že referenti?  

Včera v podvečer proběhla médii zpráva o tom, kterak Bělorusko donutilo v Minsku přistát letadlo Ryanairu letící z Athén do Litvy. Na palubě letadla byl běloruský novinář, bloger a aktivista Raman Pratasevič, jehož servery se podílely na organizaci demonstrací proti Lukašenkovi. Marie Divišová celou akci komentovala takto: 

Lukašenko si může udělat další zářez na pažbě. Podařilo se mu odchytit Romana Protaseviče, zakladatele a šéfredaktora Telegram kanálu NEXTA, z jehož redakce byly loni organizovány protestní akce v Minsku.

Moje veřejné vystupování začalo v červnu 2013. To jsem Vlkovi poslal svůj první text ke zveřejnění. Byl jsem tehdy čerstvě přestěhovaný na Moravu, čekali jsme třetí dítě, měl jsem za sebou zhruba rok pracovního poměru "u Babiše"... a ten můj premiérový text se týkal církevních restitucí, které právě tehdy docházely svého naplnění pomocí hlasu poslance, který takřka přímo ze sněmovny mířil do vězení.  Nebudu kolem toho chodit, zde máte odkaz, přečtěte si to sami: