Vždycky, když jsem optimista, tak říkávám, že každé lidské rozhodnutí se dá jiným lidským rozhodnutím změnit. Je to samozřejmě náročné, má to svoje náklady, ale jde to. Když jsme do EU vstoupili, můžeme si to rozmyslet. Když jsme zavedli emisní povolenky, můžeme od nich odejít. Jestliže jsme privatizovali, je možné dělat také opak. Jistě, není to zadarmo, protože za všechno se platí a když se vydáme špatným směrem, tak to prostě bolí, ale je možné to udělat.

… padají narativy.

… akorát nám padají na hlavu a hrozí, že nás to zavalí.

Slyšeli jste Oleksije Arestoviče? To je dávný Zelenského kamarád už z doby, kdy Volodymyr ještě nebyl v politice. Dělal pak Zelenskému poradce a byl jedním z válečných jestřábů. Ale zřejmě si odmítl nechat udělat lobotomii, dělal sice propagandu pro plebs, aby radostně narukoval a padnul ve válce proti neschopným Rusům, kteří nemají ani záchody ani čipy a bojují polními lopatkami, ale sám této propagandě nevěřil. Časem se ze Zelenským rozešel a od té doby začal mluvit úplně jinak.

Pamatujete rok 2013 a co mu předcházelo? U moci byla Nečasova vláda a byla velmi velmi neoblíbená. Hospodářství bylo v podobné krizi jako dneska, všobecně vládla blbá nálada, která byla ještě umocňována hádkami v poslanecké sněmovně, kde se Věci veřejné postupně rozpadaly na platformy Karolíny Peake. Člověk už vlastně ani nevěděl, kdo je čeho ministr, protože to bylo víceméně jedno. Všichni jsme si pamatovali jen slabingra Nečase a ministra financí – mefistofela naší politické scény, Kalouska.

Dnes je osmadvacátý říjen, kdy budou mít všichni plná ústa naší státnosti.

Tak nám v Kazani probíhá summit BRICS. A dějí se tam naprosto neuvěřitelné věci. Například tam nikdo nepozval Lipavského a dokonce tam nikomu ani nechybí. Čína a Indie oznámily, že se dohodly ohledně hranic v Himalájích. Arménie se prý srovnala s Azerbajdžánem. Módí se objímal s Putinem. Saúdská Arábie a Írán prý provedou společné vojenské cvičení v Rudém moři. Mluvilo se o míru na Ukrajině, ale byl to ruský mír…

Jako přidružené partnerské státy se přidalo dalších třináct zemí včetně Vietnamu, Malajsie, Indonésie, Turecka či Kazachstánu.

V sobotu jsem se zúčastnil Konzervativního kempu. Pořádala to Společnost pro obranu svobody projevu. Očekávali, že přijede šedesát lidí a nakonec jich bylo sto dvacet i přes poměrně vysoký účastnický poplatek. Ale řečníci za to stáli. Ekonomický expert Kříž, europoslanec Ondra Dostál, Ivo Budil, Martina Kociánová, Patrik Nacher, Jan Zahradil, Jiří Kobza, Andrej Duhan, Michal Semín, Vlastimil Veselý, Dalibor Balšínek, Tomáš Kulidakis, Roman Joch, Marian Kechlibar, Robert Kotzian a další.

Tak jsme se dozvěděli, že naše první dáma má dostávat paušální náhradu ve výši pětadevadesát tisíc korun na reprezentaci. Ano, už to víme dlouho a bylo kolem toho docela pěkné haló. Leckomu přece jenom přišlo divné, že prezident, který bere šest set tisíc měsíčně, nedokáže uživit svou manželku, kterou nikdo nevolil a která nemá ze zákona žádné povinnosti. Žádná služba ani reprezentace se po ní nepožaduje a pokud si vymíní, že se raději bude starat o zahrádku nebo dál dělat politručku, tak prostě může.

Žádná předchozí první dáma také žádnou apanáž nedostávala.

Je to skoro přesně rok, co se začaly navazovat kontakty mezi zemědělci a začalo se mezi nimi mluvit o nějaké důrazné akci. Jako obvykle jsme v tom nebyli první, Poláci už měli první akce za sebou, Němci byli ve fázi svého důkladného plánování a ještě důkladnějšího organizování, Francouzi už dělali první pokusy se zapálením ulic v Paříži a všichni dohromady už vymýšleli velký zemědělský protest před sídlem evropského parlamentu.

Nezdá se vám, že v posledních dnech nějak padá západní narativ? I náš TZLD Foltýn nějak zalezl a nesnaží se to zachraňovat. Zatím se v podstatě jen pakovali Piráti z vlády a Lipánek se pakoval od Pirátů, ale přibylo nějak moc zpráv „o té druhé půlce pravdy.“ Ano, o té půlce, o které se nesmí mluvit, aby ta první půlka byla sice pravda, ale jak víme, půlka pravdy umí i lhát.