Pamatujete si, jak to bylo s Koroňáčkem zjara? Jak Babiš vystoupil, předtavil Prymulu, zavřel školy, jak se ze dne na den změnila nálada ve společnosti? Jak lidi začali šít roušky, jak se skládali na plicní ventilátory, jak všichni byli solidární, jak se děly neuvěřitelné věci. Švadlenky nabízely roušky na internetu, nikdo se neodvážil po nich chtít EET, byly příběhy, jak holce zazvonil kurýr a nechal jí jen tak na ksicht balík látek na roušky? 

Několikrát jsem se zde na Kydech zabýval myšlenkou, kterou jsem pojmenoval Mansteinův paradox. Vycházel jsem z válečných deníků generála von Mansteina, který se až do konce války nedokázal vyrovnat s tím, že od roku 1942 v Rusku nešlo nic podle plánu.  Rus vyhrával na všech frontách, postupoval a přitom vlastně neměl. Nebyl k tomu důvod. Němci přece byli lepší úplně ve všem. Od logistiky, přes bojovou morálku, lepší techniku a samozřejmě měli i skvělého neomylného vůdce.

Včera nám Bakalonoviny sdělily, že Arménie válku s Ázerbájdžánem prohrává. Že to mají od vždy pravdomluvného reportéra Českého rozhlasu Martina Dorazína. Prý to jejich rozvědka podcenila, jsou slabší, opírají se o špatného nespolehlivého spojence v Rusku a vůbec to mají prohrané. Hovno milí Bakallháři i veřejnoprávní intervjůci. Je to dost jinak. Nemusel bych se ani snažit hledat jiné infromace, postačilo by mi, že to napsali lidi od vás. To je totiž nejlepší zařídit se přesně obráceně. 

Ale vezmu to od začátku.

NA PRÁCI PRO KAŽDÉHO za důstojnou mzdu stála levice po celou dobu své existence až donedávna

----

Určitě ne. 

Teda alespoň pokud počítáme komunistickou stranu do levice. 

Všechny ty Gulagy, kde se stavěly silnice, vlakové tratě, dopravní kanály, kácely stromy na Sibiři, plácaly cihly a plat tam nebyl žádnej a dvě misky kaše k obědu místo jedný už byla událost tak pamětihodná, která se objevila hned v několika románech. Byla to otrocká práce. Nic důstojného a už vůbec ne za důstojný plat. 

Na svůj včerejší článek jsem dostal celou řadu reakcí po mailu. Od těch pochvalných se kterými se nebudu chlubit (i když bych rád), až po ty nenávistné, že jsem se konečně odhalil a chci zničit tuhle zemi ve prospěch Babišovy totality. Těmi se chlubit nebudu, ale už brzy se jim budu posmívat. 

Z nesouhlasných reakcí bych ale rád vypíchl jednu od našeho čtenáře i komentátora Clairvauxe. 

Svým dnešní článkem chci reagovat ne včerejší komentář Josepha Chlora ohledně koronaviru. Napsal nám v něm, že je naše obava z nákazy zbytečná, protože "maximálně jen zemřeme". 

A tak mi došlo, že jsme každý nejspíš v úplně jiné pozici a proto si nerozumíme. Že prostě nestačí jen deklarovat, že koronavirus považuju za dost nebezpečný. Budu muset říci, proč ho považuji za nebezpečný a proč mi ani v nejmenším nevadí, že se s tím Prymula snaží něco dělat. A také řeknu, proč mi vadí ti, kteří koronavirus zlehčují a vysmívají se přijatým opatřením. 

Takže... 

...aneb co zůstalo stejné a co jsem přehodnotil.

Dnes bych rád navázal na svůj nedělní článek. Chtěl bych ještě chvíli hodnotit volební víkend a podívat se na volby z trochu většího odstupu. Zároveň jsem si ledacos přečetl - především komentáře vás čtenářů a uvědomil jsem si některé další skutečnosti, které mi v sobotu večer ještě nedocvakly. Některá svá prohlášení budu muset trochu poopravit. 

Tak jsem byl včera i dnes zase u toho. Pokolikáté už za těch posledních 10 let, co k těm různým volbám chodím nejen jako volič ale taky jako člen okrskové volební komise? To ale není podstatné. Jednou jsem si taky vylosoval funkci předsedy a dvakrát funkci místopředsedy. Ti mají vždycky o pár stovek větší odměnu. Ta odměna byla pro všechny členy komisí tentokrát podstatně vyšší než bývalo zvykem. Bylo to jakési "riskovné". Setkávali jsme se přece jen nablízko se spoustou lidí.

Tak nám to skončilo. Je odvoleno, hlasy jsou sečteny. Nestalo se nic dramatického, kromě očekávaného koronaviru, volby neovlivnila žádná dršnácká kauza plná plicejních plukovníků a těžkooděnců, voliči se dostavili v obvyklém počtu a rozdali karty. 

Takže... 

Babiš si v celkových číslech polepšil. O trochu... Prakticky všude zůstal na svých mandátech a tu a tam mu něco přibylo. V principu nijak výrazně neztratil. Ostatní strany se musely modlit až se z nich kouřilo, protože nebýt koronakrize, zřejmě by Babiš všechny převálcoval zcela drtivě. 

Dnes se vrátíme k Náhornímu Karabachu, kde Turci poštívají další válku a zkoušejí se pomocí granátů dostat z pasti, do které se sami chytili Erdoganovým velikášstvím. Nejprve shrnu události posledních dnů a pak bych rád přidal jedno zamyšlení.  

Velmi rychle se vyplnila moje předpověď o veteránech Islámského státu, kterých má Turecko velké zásoby. Údajně nějaké tisícovky z nich byly promtně odtransportovány do Azerbajdžánu na pomoc bratrům Azerům proti Arménům.