Přátelé, zajisté jste z mých článků koncem týdne postřehli, že u mě začíná zabijačková sezóna. Minimálně články z pátku a soboty byly vysloveně slabé a krátké. Inu, dával jsem do pořádku svoje zabijačkové nádobíčko, pucoval kuchyň, popoháněl svoje děti (i manželku) a v sobotu jsme picnuli prasátko, které původně mělo posloužit jako hlavní chod na našem vidláckém sympoziu. 250 kg živé váhy, 50 litrů čistého sádla, jitrnice, jelítka, tlačenka, škvarky, polévka, masíčko... 

A jeden miliardář... 

Dnes ještě zůstaneme u tématu muslimské migrace z Běloruska, jen si to zasadíme do širšího rámce. Mimochodem... dá se to udělat ještě absurdnější? Migranti z Iráku přicházejí do EU vlastně skoro od severu. Tak mocná je dnešní doprava, která je i přes zvyšující se ceny paliv stále ještě směšně levná. Tak levná, že za pár tisíc sednete do letadla, obletíte si Jůnii z úplně jiné strany a zkoušíte jejich pohraniční bdělost z nečekaných směrů. 

Ještě na Kose jsem napsal článek se stejným názvem jako dneska. V podstatě jsem se tenkrát zaobíral myšlenkou, kolik migrantů je dost, abychom mohli říci, že už další nepřijmeme. Jaké číslo legální migrace je už tak vysoké, že na to bude třeba reagovat? Kdy je možné říci, že jsme splnili povinnost být dobročinní? Kolik peněz, kolik lidí, kolik sil je třeba věnovat, aby bylo možné uznat, že jsme dostatečně lidští? 

Víte co je nejhorší? Když se moje temné předpovědi vyplňují před očima a ti kteří mají prst na tepu doby vymýšlejí pitomosti. Původně jsem se ke koronaviru tak brzy vracet nechtěl, protože to chce delší odstup, ale když vláda po včerejších nárůstech pozitivně testovaných opět přitvrdila (a opět k ničemu), tupí novináři ze Seznamu a Novinek přidali svoje bombastické články a slavný MESSES najednou začal mluvit jinak, tož mi nezbývá než opět zase a znova zveřejnit Vidlácký pohled na věc.

Dnes se krátce ještě pověnuju ukončení činnosti Bohemia energy. Zajisté jste zaznamenali emotivní projev jejího majitele Písaříka, který dle svých slov za nic nemůže, chtěl pro své klienty to nejlepší, ale zazdili mu to zlí bankéři. Prý se se všemi domluví, všechno do koruny vyúčtuje, nic se neztratí a všechno dobře dopadne. 

Tak nám naše Bé Pětka podepsala koaliční smlouvu. Vybrali si příznačné datum bitvy na Bílé hoře.  Jsou tam hoši všichni. I ti čtyři Piráti. Sto osm hlasů ve sněmovně, velmi pohodlná většina a k tomu mají k dispozici svého obětního kozla na kterého budou házet všechny své domnělé i skutečné hříchy a kterého mohou vyhnat do pouště.  A i když to udělají, stále budou mít většinu sto čtyř hlasů. 

Tak nám dneska začne ustavující schůze sněmovny. Nově zvolení poslanci by si měli zvolit orgány sněmovny, udělat všechny ty serepetičky vyplývající z ústavy a jednacího řádu a na konci toho všeho by měl Babiš podat demisi. Už dopředu se mluvilo o tom, že celý ten čas od voleb doteď byl vlastně jen takový oddechový prostor, protože všechno důležité se stane až teď. 

Čtenáře Auto zajímala situace ohledně Covidu v Mississippi. Napsal: "Už tu paní Petra nějak naťukla protikovidová opatření na Jihu? ... Nakolik lidé nosí roušky, jsou očkovaní, co obnáší zajít do baru/restaurace nebo zaplatit na Gas Station? Jak moc se v současnosti schází příbuzní, známí v okolí. Co opatření v zaměstnání?" Slíbila jsem, že odpovím v následujícím příspěvku a tímto slib plním: 

Dnes začnu jedním velice poučným příběhem, který myslím velmi dobře poukáže na důvody, proč jde po půl roce s covidem zase všechno do háje. Mám v práci dva kolegy. Bratry. Mají syny ve stejném věku, kteří spolu letos začali chodit na střední školu do stejné třídy. A protože platí, že v případě nemožnosti kvatifikovat riziko, se rozodnutí ve společnosti rozdělí zhruba půl napůl, tak jeden bratr je očkovaný i s manželkou a dětmi, druhý bratr očkovaný není, jeho manželka ano kvůli práci, ale děti nejsou.