Henten summit NATO
Už jsem to včera trochu naznačil… za týden se nám sejdou nejvyšší papaláši našeho skvělého, moderního, pokrokového a dynamického Západu, aby si tam mezi sebou řekli to, o čem si vrabci cvrlikají.
Už jsem to včera trochu naznačil… za týden se nám sejdou nejvyšší papaláši našeho skvělého, moderního, pokrokového a dynamického Západu, aby si tam mezi sebou řekli to, o čem si vrabci cvrlikají.
Děcka, já si teď o víkendu tak krásně vyčistil hlavu… Půlroční maraton alespoň na chvíli skončil a když jsem teď zhodnotil sám sebe, jak se mi to podařilo, tak jsem se drze ocenil docela vysoko… dosah na fejsbůku je přes 200 tisíc čtenářů každý měsíc, k tomu Kydy, Litterate, rubriky na Parlamentních listech, Prvních zprávách i na Sputniku… Potěšily mě komentáře, že jste měli absťák, když jsem dva dny nepsal, ale víte, já měl absťák taky. Ono nám to dohromady fakt funguje moc hezky. Já na vás článek, vy na mě komentáře. Děkuji vám za to.
Aje to venku… Bývalý tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen dal rozhovor britskému Guardianu a poprvé tam nahlas zaznělo to, o čem jsme si tu zatím všichni jen šuškali a odvozovali to od střípečků různých vyjádření. Pokud Ukrajina nedostane na summitu ve Vilniusu záruky, což v praxi znamená, pokud nebude přijata do NATO, mohly by blíže nejmenované země NATO vstoupit do konfliktu samy pod vedením Polska. Někdo to říct musel, Rasmussen je na to ideální, protože oficiálně už nikým není.
Taky se vám stahují půlky?
Dnes budu pokračovat ve válečném týdnu. Vojenský bacil, který se mě chytil v sobotu, stále ještě nepustil a nutí mě k dalším a dalším úvahám na téma ukrajinské války. Ale asi by mě to drželo i bez zážitku s Andorem Šándorem… Poté, co jsem slyšel Řehku mluvit o velkém konfliktu Ruska a NATO, tak už nic dalšího ke štěstí vlastně nepotřebuju a začínám si přeměřovat sklep.
Velkým současným společenským tématem, tím pádem taky tématem diskusním, je už nějaký čas naše členství v euroatlantických ekonomických, politických a vojenských strukturách. To znamená především v EU a NATO. Tedy, toto téma možná nerezonuje v celé společnosti, rozhodně však v její protikoaliční části. A ozývá se tam nemálo hlasů, volajících po opuštění těchto struktur.
Tak nám vláda schválila hentu smlouvu o obranné spolupráci mezi naší republikou a USA. A pro jistotu jí zatím raději nezveřejnili. Nikdo tedy neví, co je v ní ujednáno a jaké specialitky se dají očekávat. Očekával bych, že pro USA jsme na hraně rozlišovací schopnosti a tak půjde zřejmě o naprosto standardní smlouvu, kterou mají uzavřenou kupříkladu se Slovenskem. Budou tam takové ty obvyklé věci… jako že o vojácích rozhoduje americké právo a americký soud, že si sem mohou tahat zbraně jaké chtějí, kdy chtějí a v jakém množství chtějí, atd, atd. Prostě klasika.
V posledních dnech mám nedobytný pocit, že současný konflikt mezi NATO a Ruskem o Ukrajinu vlastně už probíhá ve své maximální intenzitě. Naši pravdomluvní novináři i politici dnes a denně mluví o zaručené ruské agresi, kdy zdivočelé asijské hordy potáhnou na demokratický Kyjev, kde nikdy nebyl jediný banderovec a stane se to zítra, za týden, no dobře, tak za měsíc, začne to v pondělí, ve středu, až zamrzne step, až rozmrzne step, začne to před olympiádou, po olympiádě, bude to největší válka od roku 1945, Putin už o invazi rozhodl... vynechal jsem něco?
Dneska bych se chtěl na delší dobu vypořádat se situací na Ukrajině. Ideálně do chvíle, kdy se ukáže, že jsem měl a nebo neměl pravdu, nebo kdy dojde k nějakému průlomu v jednáních nebo konáních a kdy bude možné začít přemýšlet o tom, jak jsou karty vlastně rozdány. Nejprve krátce shrnu situaci: