Přátelé, po zdivočelém víkendu a začátku týdne jsme se vlastně vůbec nedostali k běžné agendě. Svět nezajímají drobné půtky v Kotlince, jede si dál svým tempem a mění se nám přímo před očima. Není nic staršího než včerejší zprávy a my jsme pěkně pozadu. Takže to zkusíme napravit. Projdeme si pár zpráv, které dle mého soudy stojí za komentář.
Ale lekli jste se, že toho chci podle nadpisu nechat, že jo? Mohu vás uklidnit, na nic takového se nechystám. Chci vám vlastně jen říct, že dneškem končí první fáze mé práce, podle plánu, který jsem tu vytyčil 9. července letošního roku. Tenkrát se článek jmenoval „Make Kydy great again“. Od té doby jsem čekal, že dnešní den přijde. Den, kdy bude moje inkognito dokonale propálené, že přestane mít jakýkoliv smysl se za něj schovávat.
Já bych to vlastně ani neměl říkat, protože mě zase budou obviňovat, že kopu za Rajchla, ale bez tohoto úvodu to nepůjde. Byl jsem se totiž tento týden podívat na další „spanilé jízdě“ strany PRO. Jihomoravská buňka PRO je velmi aktivní, takřka všichni se už u mě doma dávno vystřídali, já to k nim nemám daleko, a tak jsem už poněkolikáté přijal jejich pozvání. Koneckonců, už dávno jsem avizoval, že budu Rajchla sledovat, a jednou vidět je lepší než sto hlášení.
Největší bohatství tohoto blogu jsou jeho čtenáři a diskutéři. Dokonce i na tom fejsbůku máme pod každým článkem celkem kultivovanou debatu. K tomu dostávám denně stovky mailů, či mesengerových zpráv. Vždycky říkám, že právě díky vám čtenářům mám vhled, jak přemýšlí volič na alternativě. Vždycky, když napíšu, že "mám z něčeho pocit," tak to zpravidla vychází z vašich komentářů, postřehů, souhlasů, nesouhlasů... vlastně i nadávek.
Je to evrgrýn mých textů v posledních dnech a týdnech… Nátlakové akce. Aby se nedemonstrovalo naprázdno a abychom dokola jen nedávali to úplně nejposlednější z posledních ultimát, že už konečně něco uděláme, ale nikdy neuděláme nic. Sametová past – protesty musejí být nenásilné, jinak ztratí legitimitu, ale to znamená, že i malá zavřená branka v drátěném plotě znamená konečnou. Jak protestovat, aby nám to dodalo odvahu k nátlakovým akcím? Jak to udělat, aby protesty sílily, aby aby měly smysl, aby to někam vedlo a aby lidé začali věřit, že organizátoři vědí, co dělají?
https://www.litterate.cz/sametova-past/
Dnešní článek bude o čtvrteční demonstraci, na které jsem nebyl… Aneb, jak hodnotit něco, co jsem neviděl na vlastní oči, že? Během práce jsem se díval na přenosy a včera jsem zkouknul všechno, co bylo k dispozici. Zároveň jsem vyzpovídal několik čtenářů, kteří tam byli. Přesto vás prosím, abyste při čtení dnešního textu měli na paměti, že jsem tam nebyl a mohl jsem snadno nevidět důležité detaily.
