Uběhl jeden den od chvíle, kdy se sešli evropští válečníci v Londýně a tam se usnesli, že Evropa je silná, ještě silnější a nejsilnější a nějaký americký nezájem jim tu krásnou válku proti Rusku nemůže pokazit. K tomu vytryskl gejzír silných řečí ze sociálních sítí, že Evropa je jen spící drak, který se právě probouzí, že stačí udělat pár drobných kosmetických opatření na odstranění byrokracie a dokonce přilákáme i americké technologické firmy a nahradíme případný americký výpadek zbraní na bojišti.

Nedělní summit „koalice ochotných“ v Londýně byla takovou trapnou tečkou za válkou na Ukrajině. S neschopností a hloupostí evropských elit se dá počítat jako s konstantou. Výsledkem je pětadvacetinásobná nula. Vlastně se ani nemluvilo o tom, že by slavná evropská vojska měla na Ukrajině bojovat proti Rusům, ale měla by tam hlídat příměří… tedy, až ho Trump s Putinem dojednají.

Tento plán se pošle Trumpovi na schválení, protože bez amerických družic a amerického zázemí tam evropští Foltýni žádnou díru do světa neudělají.

Ještě to nejsou ani dva měsíce, co byl Donald Trump inaugurován, ale svět už je úplně jiný.

Bílý dům ve středu správně vzkazoval Zelenskému, aby do USA za Trumpem nejezdil. Ale on si nedal říct. Zavolal Macronovi, Macron zavolal Trumpovi a přemluvil ho, aby Zelenského přijal. Trump nakonec svolil, že tedy v pátek ukrajinského prezidenta (o kterém přece nikdy neřekl, že je diktátor) přijme a podepíší spolu hentu dohodu o nerostech.

Dnešní den nepochybně ovládnou komentáře o německých volbách a nejinak tomu bude i tady na Kydech, ale než budou jasné výsledky a než se vykecají všechny morální majáky a slovutní intervjuci, než nám Česká televize opět vysvětlí, co si máme myslet a než kolem nás prodefiluje přehlídka chytrých hlav, vrátím se ještě jednou v krátké glose ke Spojeným státům a jejich zahraniční politice. Poslední týden byl tak výživný, že si to ještě jednou zaslouží. Článek o německých volbách vyjde během noci, až se potvrdí čísla.

Tak nám začala jednání o míru mezi Ruskem a Spojenými státy. Jednání se odehrávají bez Evropy i bez Ukrajiny. A hned po prvním kole jednání začíná čiré liberální zděšení. USA nabízejí Rusku stažení amerických vojáků, nabízejí ukončení sankcí, nevadí jim, že si Rus nechá kus ukrajinského území, nabízejí nové prezidentské volby na Ukrajině, Zelenskému předložili vyděračskou smlouvu na vytěžení Ukrajiny a ještě mu doporučují, že by bylo „velmi moudré“ ji podepsat. Co za to nabízí Rusko Spojeným státům? Vlastně nic!

Když začala válka na Ukrajině, co jako první udělala naše vláda? Teda kromě toho, že poslala na Ukrajinu takřka všechny zbraně, co u nás byly? Začala nás odřezávat od ruského plynu a ropy. Nesmíme přispívat Putinovi na válku. Díky sankcím se ruské hospodářství propadne o čtyřicet procent, ruská armáda má koneckonců jídlo, munici i vojáky na poslední tři dny… slavně zvítězíme.

Nestalo se… jen ceny energií se ztrojnásobily.

Zatímco svět upíral své zraky do Washingtonu, kde se Donald Trump ujal prezidentského úřadu ve velkém stylu, odehrála se ve světě celá řada příhod, které by neměly zapadnout jen proto, že Amerika se chce stát znovu velikou. Než se opět zaměříme na domácí problémy, projdeme si menší, ale o nic méně světodějné události.

Krátký jůtubový úvodník:

Přátelé, ode dneška existuje i jůtubový kanál Vidlákových kydů. Satirická a dýpfejková videa nám jdou od ruky a je nejvyšší čas, aby byla k dispozici i na sociální síti, kde není potřeba mít vlastní profil. Ode dneška najdete Vidlákova videa i zde:

https://www.youtube.com/@Vidlakovykydy

A teď už dnešní text:

Před rokem jsem napsal článek se stejným názvem. Bilancoval jsem v něm, s jakou hromadou nenávisti se naše rodina potkala v roce 2023. Kolik přání smrti nám přišlo a samozřejmě to mnohem víc schytala moje žena a ne já, protože já jsem byl schopen odsekávat a co jsem dostal, to jsem i vrátil. Pravda a láska ovšem sdružuje především marodéry a drancíře, kteří si od začátku dovolují především na ty, co se nemohou bránit.

Už loni jsem psal, že nenávisti během roku postupně ubývalo, protože ubývalo i důvěryhodnosti velkých médií, vlády i prezidenta.