Dnes bude článek o covidu. Oddaluju to už několik dnů, protože covidová data vypadají velmi zajímavě a já jsem si ty zajímavosti chtěl potvrdit v delší časové řadě. Vlastně bych s dnešním textem měl ještě počkat, ale ony už budou vánoce, teď o víkendu jsem nafotil celou zabijačku a v tomto svátečním čase jsem chtěl udělat několikadílný seriál na téma ovárek, jitrničky a masíčko nejen s mým popisem, ale i s obrázky. Jenže to bychom se ke koroňáčku dostali až někdy v příštím týdnu a pokud se trendy potvrdí, všimne si jich i tupý český novinář. 

Jak se překulí Díkuvzdání, v obchodech se rozjedou předvánoční slevy. V supermarketech a v rádiu zpívá Bing Crosby o tom, jak sní o Vánocích bílých, zatímco Frank Sinatra slibuje, že bude na Vánoce doma (byť jen ve snách). "Všude venku blinkají slaté čárofčičky", jak by se vyjádřil pan Kaplan z knížky Leo Rostena a není snad dne abyste ve schránce nenašli dopis se žádostí o příspěvek na tu či onu charitu.

Tu a tam tu dělám reklamu nějakým těm počinům na kterých jsou nejlépe poznat henty evropské hodnoty, slušnost a noblesnost. Proto jsem tu propagoval třeba Jaroslava Hutku a jeho písničky o Zemanovi. Dneska tu mám další takový příspěvek, který si zaslouží slyšet celá Alternativa a protože je to sluníčkářská záležitost, tak by se to třeba ani nedozvěděli. 

Dnes by měla být prezidentem jmenovaná nová vláda. Vsadím se, že se Ještěr neudrží a svůj proslov patřičně Fialovi okoření, vyjmenuje všechny výhrady, které vůči Modroptákovi a ostatním má, upozorní na bezprecedentní situaci a přidá pár štiplavých poznámek o tom, jak ve volební kampani všichni věděli přesně co mají dělat a co Babiš dělá blbě a teď nevědí vůbec nic. Klasika. 

Dneska bych se chtěl na delší dobu vypořádat se situací na Ukrajině. Ideálně do chvíle, kdy se ukáže, že jsem měl a nebo neměl pravdu, nebo kdy dojde k nějakému průlomu v jednáních nebo konáních a kdy bude možné začít přemýšlet o tom, jak jsou karty vlastně rozdány. Nejprve krátce shrnu situaci: 

Možná vás to překvapí, ale já osobně jsem očekával, že Zeman Lipavského nejmenuje, pak že dojde na tu kompetenční žalobu a Rychetského spravedlivý ústavní soud jednou provždy určí, že o složení vlády se nerozhoduje na Hradě. Že výsledkem několikaměsíčního rozhodování bude nález, který z českého prezidenta definitivně udělá kladeče věnců a podepisovače listin, které mu přistrčí jiní. 

Měl jsem v hlavě článek, který jsem chtěl samozřejmě doladit až podle skutečného výsledku, ale jeho leitmotivem mělo být, že mi to nevadí a naopak, že to vítám. 

Krátký vládní úvodník: 

Prezident Zeman "ustoupil"  a Fialovi jmenuje kompletní vládu i s Lipavským. Zároveň novopečený premiér při tiskovce řekl, že bude se Zemanem spolupracovat a že Ještěrovy výhrady k Lipavskému trvají. Ale že teda vládu jmenuje, aby si za všechno mohl Fiala sám. 

A já přemýšlím, proč Zeman "ustoupil".

Přátelé, dnes to bude výhradně o  kulturním zážitku. A pokud si dneska chcete povídat o politice... tak běžte pryč. 

V jednom z předchozích článků se pan Godot ptal: "A tak se Vás pro příště zeptám, jak tak lidé/amíci kolem vás čtou. Zda vůbec a pokud ano tak co a tak všelijak jinak. Zda se o knížkách baví, a zda mají třeba nějaké doma (mám pocit že moc ne, ale to je jen pocit). Pokud se Vám tohle téma nebude zamlouvat, tak se na ně vykašlete, nejde o život. Ale .... zajímalo by mě to, vzhledem k úpadku čtenářské kultury v naší/vaší kotlince." Otázka pana Godota se mi zamlouvala, jen jsem potřebovala trochu času, abych si trochu urovnala myšlenky, posbírala informace a udělala pár fotografií.

Tušené se stalo skutkem - prezident Zeman včera zveřejnil, že jmenuje novou vládu s výjimkou piráta Lipavského, kterýžto kandidát nemá dostatečnou kvalifikaci, má výhrady proti V4, má výhrady proti Izraeli a chce u nás uspořádat sudetský sjezd.  Moje spekulace, že se o Lipavského nejedná tak vzala za své a dál se jí nebudu zabývat. Média spekulovala správněji.