Tak nám náš premiér oznámil, že tváří v tvář rostoucím případům nakažení koronavirem, bychom se mohli trasovat sami. Že bychom na webu vyplnili jakýsi dotazník a tím pomohli hygienikům, kteří nestíhají. Kromě toho se zase pěkně zarouškujeme a budeme předstírat dál, že to máme pod kontrolou. 

V pondělním vydání Práva vyšel úplně geniální článek Jana Kellera ohledně otravy Navalného. Je tak dokonalý a všeříkající, že ho zde musím přetisknout. Škoda jen, že Keller svou úvahu nedomyslel až do konce. Ale od toho jsme tu my na Kydech, abychom jeho opomenutí napravili. Než ale budeme pokračovat, zde je zmíněný Kellerův článek: 

I já měl pubertální léta. Bylo mi patnáct, spokl jsem veškerou moudrost světa, všemu jsem rozumněl, od všeho jsem měl klíče, klackovatěl jsem a nejhorší na tom všem bylo, že to přišlo ze dne na den. Jeden týden jsem byl hodný maminčin mazánek a o pár dní později jsem měl domova plné zuby a divil jsem se, jak tak hloupí rodiče mohli zplodit tak geniálního syna. 

Tak nám ten koronavirus řádně bují. Zajímalo by mě, jestli je v téhle republice ještě někdo, kdo věří našim pánům hygienikům, statistikům a epidemiologům, že mají všechno pod kontrolou. Svým způsobem si můžeme říkat co chceme, pojmenovávat to jak chceme, ale realita říká, že řádně promořujeme. Obyvatelstvo České republiky se nám dělí na čtyři skupiny. Jedni koroňáčka měli, druzí ho mají, třetí ho mít budou a ti poslední na něj umřou. 

Tak nám Navalného otrávili Novičokem. Byla to taková darda, že náš farář minulý týden nezapomněl ve své modlitbě zmínit právě chudáka Alexeje a ať je Bůh s ním. Navalný byl otráven novičokem kontaktem přes kůži nikoliv že by ho vypil. 

Ale jinak je to klasika. Nejjedovatější látka světa ho neotrávila. A Putin je takový amatér, že ho sice měl ve své nemocnici, ale nedokázal doktory donutit, aby mu do kapačky něco přimíchali a nebo aby ho normálně udusili polštářem. Naopak, pustili ho do Německa, protože Merkelová by se mohla naštvat. 

Tak nám osvobodili Kočnera... To je ten údajný mafián, co si údajně objednal vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka. Zařídila to jeho kámoška Zsuszová, najala si na to dva vrahouny, ti milého novináře odstřelili i s přítelkyní a pak kvůli tomu padla vláda, Fico se odporoučel z premiérského křesla, byly kvůli tomu velké demonstrace a vypadalo to na Slovensku na konec světa. 

Pár let před koncem socialismu dávali v kinech film Pokání. Dnes je ten film vedený jako gruzínský, ale tehdy byla Gruzie součást Sovětského svazu a tak se to presentovalo jako sovětský film.

Film měl sice normální strukturu, ale působil vizuálně dost fantasmagoricky. Aby nemuseli přiznat, že řeší přímo stalinismus a mohli se vymlouvat, že to je o diktaturách obecně, tak tam dali plno anachronismů, takže jste tam mohli vidět strážné ve zbroji tak doby Bílé hory, prokurátora s rubikovou kostkou. Takovýhle věci.

Někdy je překlep lepší než originál, tož ho v názvu nechám. Včera se nám v diskusi rozjela debata o DPH, tedy dani z přidané hodnoty. Z debaty se rychle stala hádka ze které jsem byl smutný, protože svým způsobem o nic nešlo, ale zároveň šlo o hodně. Proto si to dneska probereme blíže. 

Novinky přinesly informaci, jak je Čína naštvaná za Vystrčilovu cestu na Taiwan. Nebudu parafrázovat, přečtěte si to sami:

Tak jám Miloš Vystrčil na Taiwan fakt vyjel. Televize byla u toho, stejně tak asistovaly Novinky i TV. Seznam. Sáholdouhé komentáře přinesly všechny deníky i internetová fóra. Tož mi dovolte, abych k tomu pronesl pár vidláckých poznámek.