Krátký děkovací úvodník:
Přátelé, děkuji všem kteří podpořili Institut českého venkova. Vaše reakce ukazuje, že velká mééédia (a Brodníčková především) svou moc ztrácejí stále víc a stále rychleji. Vážím si vaší štědrosti a děkuji, že se o vás mohu opřít. Jste solí této země a její nadějí.
A teď už dnešní text:
Přátelé, dneska si uděláme takový malý rozbor, proč považuju velká mééédia za viníky dnešního tristního stavu naší společnosti. Ukážeme si to na konkrétním případě konkrétního článku na Novinkách, který napsala (jak jinak) Karolína Brodníčková. Tato dáma se v poslední době zaměřuje na STAČILO! tak moc a píše takové ptákoviny, že se člověk neubrání dojmu, že tak nedělá z vrozeného altruismu a touhy po pravdě, ale spíš to má befélem.
Tak nám Macron odjel do Washingtonu, aby (podle svých vlastních slov) přesvědčil Trumpa o nutnosti dál podporovat Ukrajinu, byl v Bílém domě několikrát ponížen, ale asi se mu to líbilo, protože se vrátil s jasným postojem, že příměří na bojištích je otázkou několika málo týdnů, ruská aktiva se nebudou zabavovat a americká dohoda o nerostech je super. Fotografie ze vzájemného setkání státníka a subinky už oblétly sociální sítě a byly jako Rafaelo. Řekly víc než tisíc slov.
VNěmecku mají po volbách, které dopadly tak, že nový kancléř Merz bude řešit migraci a krachující průmysl s těmi, kteří migraci a krachující průmysl zařídili, aby se neumazal od těch, které označují za fašisty proto, že dlouhá léta upozorňují na na migraci a krachující průmysl… To je prosím v kostce vše, co potřebujeme vědět o národě Goetheho a Schillera… Merz už stihl spláchnout do kanálu své protimigrační sliby… je přece po volbách a propouštění německých pracujících může začít.
Němci nepřekvapili. Předvolební odhady se víceméně potvrdily, stále ještě platí, že jsou tamní voliči ochotni říkat v průzkumech pravdu a výzkumné agentury zřejmě nedostávaly peníze od USAID a průzkumy se nepoužívaly k volebnímu boji. Zvítězila CDU-CSU s osmadvaceti procenty a kousek. Na druhém místě je AfD s bezmála jedenadvaceti procenty, na třetím je SPD se šestnácti procenty a něco, na čtvrtém jsou Zelení s necelými dvanácti procenty, na pátém jsou Die Linke s bezmála devíti procenty, FDP a BSW nepřekročily pětiprocentní práh.
Dnešní den nepochybně ovládnou komentáře o německých volbách a nejinak tomu bude i tady na Kydech, ale než budou jasné výsledky a než se vykecají všechny morální majáky a slovutní intervjuci, než nám Česká televize opět vysvětlí, co si máme myslet a než kolem nás prodefiluje přehlídka chytrých hlav, vrátím se ještě jednou v krátké glose ke Spojeným státům a jejich zahraniční politice. Poslední týden byl tak výživný, že si to ještě jednou zaslouží. Článek o německých volbách vyjde během noci, až se potvrdí čísla.
Z amerických hodnot zbyla za poslední týden už jen jedna jediná – dravý kapitalismus. Z obrany před odvěkým nepřítelem a z nevyprovokované agrese se stala vyprovokovaná invaze kvůli lákání Ukrajiny do NATO. Z podpory Ukrajiny tak dlouho, jak bude třeba, se stala dohoda o minerálech, kterou Ukrajina buď podepíše, nebo jim Amerika vypne Starlink. Pokud bude Evropa remcat, stáhne Trump své vojáky domů. Američané podpořili Ukrajinu třemi sty miliardami dolarů, teď přichází čas platit. Pokud Ukrajina nepodepíše, s chutí to za ni podepíše Putin… hned jak Ukrajina kapituluje…
Je čas konat, vyhlašují různé blikotavé hvězdičky evropské politiky, bouchají do stolů a vyhlašují, že se Evropa musí probrat. Musí zbrojit, i kdyby to Danuši mělo bolet, musí po Fialovsku položit na stůl peníze i zbraně, musí poslat vojáky na Ukrajinu, musí být silná vojensky i ekonomicky, doteď jsme spali, ale ode dneška jsme se probudili… tedy, hned po tom, co jsme se rozbrečeli z tvrdých slov amerického Vidláka.
Ještě před týdnem byly USA naším největším vzorem, ke kterému všichni vzhlíželi. Byly strážcem těch nejvyšší evropských a transatlantických hodnot. Petru Fialovi nebylo líto dát z našich důchodů sto padesát miliard korun za stíhačky a víc než dvě stě miliard na pomoc Ukrajině a Ukrajincům, jen aby se mohl na chvíli sejít se senilním americkým prezidentem.
Tak nám začala jednání o míru mezi Ruskem a Spojenými státy. Jednání se odehrávají bez Evropy i bez Ukrajiny. A hned po prvním kole jednání začíná čiré liberální zděšení. USA nabízejí Rusku stažení amerických vojáků, nabízejí ukončení sankcí, nevadí jim, že si Rus nechá kus ukrajinského území, nabízejí nové prezidentské volby na Ukrajině, Zelenskému předložili vyděračskou smlouvu na vytěžení Ukrajiny a ještě mu doporučují, že by bylo „velmi moudré“ ji podepsat. Co za to nabízí Rusko Spojeným státům? Vlastně nic!
