Krátký olympijský úvodník: 

Viděli jste zahájení her? Ceremoniál jako prase. Velkolepé, obrovské, dobře organizované. Já myslím, že Sitting Pingovi je úplně jedno, že si vedle něj nesedne Biden nebo Fiala. Je mu úplně jedno, co plkají novináři, je mu úplně ganz ukradené, jestli tam hledají hnidy a řeší lidská práva místo sportu. 

A teď už dnešní text: 

V minulém týdnu, když jsem psal o nové strategii vlády, aby z našeho starého, hloupého a ošklivého zemědělství udělala ten mladý, krásný a chytrý svět, tak jsem se dotkl nepoměru dotací mezi malými farmami do padesáti hektarů a většími zemědělci, kteří skutečně produkují, ale jsou nově považováni za agrobarony, kteří jen ničí naší půdu a v deagrofertizovaném světě se s nimi už nepočítá, protože naší produkci zachrání šťastní farmáři se svými padesáti hektary. 

A teď už dnešní text: 

Řekněme, že se potvrdí černé scénáře v té nejpravděpodobnější podobě a k válce na Ukrajině dojde. Neřešme dnes, kdo začne, kdo první vystřelí, kdo koho předejde, prostě válka se rozjede. Na důvodu nezáleží... podle Vidláka Ukrajina zaútočí na Donbas a Rusko odpoví, podle našich pravdomluvných novinářů bude Putin obnovovat  ruské impérium.

V posledních týdnech jsem se zde několikrát vracel k naší nové vládě a její zemědělské politice zaměřené na malé zemědělce do padesáti hektarů. Mnohokrát jsem upozorňoval, že v dnešní zemědělské realitě se na pěstování obilí může uživit někdo, kdo má alespoň 500 hektarů a všichni co mají menší výměry, tak to dělají víceméně jako koníček a musejí se živit i jinak, protože by si nevydělali. 

Krátký větrný úvodník: 

Británie i Evropa se chystají na silný vítr, který dojde i k nám... to se vždycky trhají elektrická vedení a slabá energetická síť je ještě slabší... Tak co, nebude z toho nějaký menší blackoutek? Když si Němci vypnuli nějaké ty elektrárny... 

A teď už dnešní text: 

A teď dnešní text: 

Heleďte my jsme tady ekologičtí tak trochu jinak. Díváme se s podezřením na henten grýndýl a vidíme za ním především bídu. Nějak nemáme důvěru ve větrníky a slunečníky, místo toho bychom chtěli dostavět Temelín i Dukovany. Nevidíme smysl v současné podobě elektromobility. Chápeme, že továrna musí mít komín. 

A teď už dnešní článek: 

Hele všímáte si toho taky? Dokonce i v našich vždy pravdomluvných atlantickohodnotných médiích v poslední době nějak moc přibývá fotek na kterých  země svobody a dokonalé demokracie hostící našeho Lufthonzu vypadá úplně stejně jako jihoamerický bordel.  Naše insiderka Petra toto téma také nakousla ve svém článku o výletu do New Orleans.  

Minulý týden jsem se bavil s jedním svým kolegou - dodavatelem technologií z Brna. Už jsem tu o něm psal, je to ten chlapík, co napůl patří  společnost vyrábějící zařízení pro skladování obilovin s obratem cca 150milionů korun ročně (ale nízkou marží) a ve svém volném čase sedá na traktor a obdělává sedmdesát hektarů po dědečkovi. Je výjimečný v tom, že těch 70ha vlastní a takřka nic si nepronajímá. Díky tomu si nemusí platit nájem a je finančně odolnější, když přijde nějaký hubený rok. 

V minulých týdnech jsem velmi často komentoval situaci na Ukrajině a myslím, že jsme tamní reálie prokydali ze všech stran. Všichni vidíme tu neustálou eskalaci napětí. Člověk by si skoro řekl, že když už tam navezli tolik zbraní, tak je také použijí. Prostě to nemůže dobře dopadnout a pokud z tohoto mračna nezaprší, tak to bude vlastně obrovské štěstí. 

Neslyšeli jste o Natchez Trace (Natchezská stezka)? No, to nejste sami. Já se o ní dozvěděla až když jsme sem poprvé přijeli. Byla to stará indiánská stezka, později využívaná i vládou Spojených států protože umožňovala rozvoj pohraničí (Louisiana v té době ještě patřila Francouzům). Podél stezky vznikaly obchodní stanice a první osady, z nichž vznikala městečka, která existují dodnes. Stará Natchez Trace ztratila hodně na svém významu, když se zvýšenou měrou začala používat lodní doprava po řece Mississippi.