Tak nám Francie přišla zřejmě o další kolonii… Tentokrát o Kongo. Scénář už je vlastně úplně nudný. Šéf ochranky prezidenta sesadí prezidenta, armáda oblehne francouzskou základnu a doporučí legionářům nevystrkovat nos, francouzský velvyslanec se ohledupně „zneškodněn“ umístěním do domácího vězení… Macron se pak asi chvíli rozčiluje a volá do Bílé chýše, co má jako dělat, ale Biden má úplně jiné starosti a tak se chvíli hemží diplomaté, haraší se zbraněmi… a pak se nestane nic.

Od zítřka se budeme věnovat světodějným událostem, protože zatímco jsem bubnoval na demonstraci, Francie zřejmě ztratila další kolonii, v Německu se zase zhoršila bezpečnostní situace (a ne kvůli Putinovi), ceny ropy vyrostly ke sto dolarům za barel a bude to do budoucna ještě horší… ale to si probereme až zítra. Já dneska naposledy zrekapituluji události z tohoto víkendu.

Demonstrace skončila, bezprostřední a emotivní dojmy vyprchaly, henty internety jsou zaplavené fotkami shora, zdola, zevnitř i zvenku, příslušníci a přisluhovači naší vlády se ozvali a také zhodnotili situaci, tož se na věc podívejme trochu s odstupem a možná i s trochou nadhledu. Pojďme si říct, co doopravdy je… a co doopravdy není.

Na první dobrou bych řekl, že svým způsobem všichni máme, co jsme přece vždycky chtěli.

Člověku to přijde strašně dávno, ale bylo to (tuším) v zimě 2021. To jsme měli ta nejtužší covidová opatření. Děti se učily doma distančně a já do práce chodil/nechodil… každopádně do kanceláře jsme pokud možno neměli lézt a měli jsme všechno dělat co nejvíce z domova a co nejvíce přes obrazovku. Nejhorší bylo, když někdo přišel s tím, že je covid pozitivní, nebo že musel na test. To roztáčelo další testování, každou chvíli byl někdo doma v karanténě, každou chvíli nám někde chyběl nějaký nezbytný pracovník, všechno imrvére stálo, nic pořádně nefungovalo…

Tak co, jaká byla stávka? Přestaly vlaky na hodinu jezdit? Zastavila se linka ve Škodovce? Pracovníci Amazonu hodinu nebalili zásilky? Nebo byla dokonce generální stávka? Autobusy s lidmi zajely ke krajnici, řidiči vyhodili výstražná světla a hodinu vysvětlovali pasažérům, že Blyštivý Péťa musí od válu? Dispečeři řízení letového provozu nepustili na české nebe ani jedno letadlo?

Ten starý biblický příběh o zmatení jazyků určitě všichni znáte. Lidstvo je jedné mysli i jedné vůle a společnou prací se chce vyrovnat Hospodinu tím, že postaví věž, která se bude dotýkat nebes. Bůh jim věž nerozboří. Nesešle zemětřesení, nesešle ohnivý déšť, nesešle záplavy, nesešle ani mor ani kobylky. Sešle zmatení jazyků. Lidé si přestanou rozumět. Přestanou chápat, co ten druhý myslí. Přestanou být schopni koordinované činnosti a tak svoje dílo nedokončí a rozptýlí se po celé zemi.

Můj tatínek je profesí elektrikář. Tři roky učňáku, pak dvacet let na šachtě v navijárně motorů a od devadesátých let soukromník. Elektrické motory opravuje celý život. Sám o sobě říká, že není manuálně nijak zvlášť zručný, ale když dělá motory, tak to není nikde poznat. To si v případě potřeby umí i seštelovat soustruh, cítí v prstech i ty nejjemnější vibrace a práce mu jde od ruky. Všechnu teorii do něj natloukli v šedesátých letech na místním UDH (údolí dutých hlav, jak se tomu dodnes říká). Zbytek mu dala praxe.

Krátký wagnerovský úvodník:

Dnes se bude mluvit hlavně o Prigožinovi. A bude to povídání plné dohadů, plné neznámých, plné divokých i komplikovaných představ. On takový totiž byl. Nejvíc jebnutý Rus, divoch, šílenec, blázen…

Debata půjde dvěma směry:

Pomstil se Putin za Prigožiovnu rebélii? Zbavil se výkonného rváče, který mu už ale přerůstal přes hlavu a odmítal zapadat?

Potřebují v Rusku zase hrát slabé, protože Ukrajinci v posledních dnech málo útočí a málo plýtvají životy?

Před několika dny jsem napsal článek o nadcházející Rajchlově demonstraci, který jsem uvedl frází, že zůstat doma znamená souhlasit. Pokud bych zůstal doma, tak souhlasím s vládou v tom, co dělá. Pokud bych zůstal doma, tak vládu nechám dokončit její práci v podobě dalšího ožebračení, elektronických voleb a podobně. Pokud zůstanu doma, tak mi vládní kroky vlastně nevadí.