Když jsem publikoval svůj článek o tom, že své děti do války nedám, spustila se i jiná reakce, než ta Cemperova. Nevyskočili jen udavači a samozvaní cenzoři, kteří bdí nad bezpečím ovčanů, aby se náhodou nedozvěděli něco zneklidňujícího.
Dnes se konečně dostaneme k tomu, co jsem chtěl pustit už v sobotu, ale prezidentské téma hýbalo mým fejsbůkovým profilem a tak jsem dnešní článek stále posouval a posouval kvůli aktualitám. Ale k dnešku se to hodí docela dobře. Včera Rusko provedlo další masivní útok na ukrajinskou infrastrukturu a dnešním článkem hodlám nasvítit problematiku tamního konfliktu zase z jiné strany.
Dnes zaměříme naší pozornost k válce na Ukrajině. Mají tam hentu rasputicu, což dost omezilo vedení bojových operací a tak se zdá, že se tam toho zase moc neděje. Tedy, kromě ruských raket, které na značné části ukrajinského území zajišťují zhasnuté světlo. Jinak se nic zajímavého neděje, kromě zaručených zpráv z obou propagand, že co nevidět začne další ofenzíva tu západní, tu východním směrem.
Já jsem našel jeden projev generála Surovikina, který bych si dovolil odcitovat:
Můj čtvrteční článek o vrchním lampasákovi, který nás začíná připravovat na válku velkého rozsahu za nadšené asistence četařky Babinčákové, docela slušně zarezonoval. Měl zhruba trojnásobnou čtenost, trojnásobný počet komentářů i lajků, zkopírovalo si ho i mnohem víc lidí, úryvky z něj se objevily v mnoha jiných textech a už včera večer se mi vrátil jako řetězový mail. Ještě je brzy to hodnotit, ale zřejmě to bude prozatím článek s rekordním dosahem.
Diskuse k článku
Můj dnešní článek je vlastně pro Andreje Babiše. Nemusel bych ho vůbec dávat ven, mohl jsem mu něco podobného poslat mailem. Ale kdo ví, jaká sekretářka mu to tam předžvejkává a ke komu se to dostane. Zdvořilou odpověď nepotřebuju. Takže to zkusíme takto. Třeba Vidláka čte někdo, na koho Andrej dá a přetlumočí mu to líp, než stranický aparát.
Náš nový náčelník generálního štábu Karel Řehka se stihl velmi rychle proslavit. Zajisté jste zaregistrovali, jak vysvětloval národu, že se naše armáda musí připravovat na velkou válku, jak je třeba se připravit na dobrovolně povinné mobilizace a pořádně se vyzbrojit, protože bude hůř. Vedle něj stáli další protagonisté naší vládní pětikolky a tvářili se tak bojovně a odhodlaně, že mi z toho začalo být opravdu úzko. Tón našeho generála nenechal nikoho na pochybách, proti komu se tyto přípravy budou konat…
