…proč je všechno v řiti!

Přátelé, dostala se ke mě zaručeně autentická SMSka, kterou dostal Andrej Babiš poté, co neuspěl ve druhém kole prezidentské volby. Je tak kouzelná, že se o ni s vámi musím podělit. Já si tu dlouhé týdny lámu hlavu, proč je všechno v háji, jak může volby vyhrávat Blyštivý Péťa a kde jsme udělali chybu. Různě to rozebírám, přehazuju, popírám sám sebe… a někdy pak stačí pár písmenek z mobilu. Je to jako Rafaelo. Řekne víc než tisíc slov. Posuďte sami:

Včera večer mělo hnutí ANO svoji avizovanou tiskovku na které se chystalo ohlásit, jak to s nimi bude dál. Naši pravdomluvní novináři už několik dní spekulovali, že se Andrej Babiš vzdá poslaneckého mandátu, nebo že snad úplně odejde z politiky a vrátí se do světa byznysu, komentáře stíhaly komentáře o tom, jak strašný výprask jeho prohra v prezidentských volbách byla a jak dalekosáhlé důsledky to bude mít. Šafr či Kmenta, ti z toho měli úplné vánoce a třásli se na to, jak si do Babiše ještě na rozloučenou pořádně kopnou.

… a trochu ironická úvaha

Předevčírem měla strana PRO svojí dlouho avizovanou tiskovku na které svolala na 11.3.2023 velkou demonstraci na Václavák. Spustili k tomu příslušné stránky, budou to propagovat jak to jen půjde, Jindra Rajchl i Jana Zwyrtek Hamplová kolem toho budou pořádně hopkat, v PRO je celá řada aktivních členů, kteří to znají a vědí, jak se roznášejí letáky, jak se dávají bannery na profily, ba dokonce i vědí, jak se organizují autobusy a pokud vím, mají domluvené i nějaké sponzory.

Přátelé, můj dnešní text je prachsprostě komerční. Ale abych vás neochudil o každodenní komentář, vězte, že válka na Ukrajině stále trvá, Rusku samozřejmě docházejí náboje, ruští vojáci nemají co jíst, nemají žádné vybavení, vrhají se do bezhlavých a neúspěšných útoků, Putin je dávno mrtvý, nebo umírá, ruská ekonomika se hroutí zatímco Ukrajina díky západním tankům již brzy smete nepřítele. Zemětřesení v Turecku je samozřejmě strašné, protože tam vládne náš zkurvysyn, zemětřesení v Sýrii je ale v pohodě, protože tam vládne ruský zkurvysyn.

Dnes budu pokračovat ve včerejším tématu. Totiž, že se nám tu objevuje velká skupina nespokojených občanů, kteří přestávají souznít se státem, začínají se stavět proti současné vládě, jsou protestně naladěni, jsou připraveni naslouchat jiným hlasům, než od našich pravdomluvných médií, stále více se odklánějí od západního pojetí ekonomiky i moci, hledají si alternativní informace a snaží se žít alternativním životem. Jsou nedůvěřiví a je jich už tolik, že si toho všimli i na ministerstvu vnitřností a vydali o tom zprávu.

Takhle okomentoval Vincek Kostelník bitvu u El Alameinu. Není to konec, není to ani začátek konce, ale snad je to konec začátku. A já bych chtěl stejnými slovy okomentovat události posledního půl roku. Dějiny sice plynou kontiuálně, ale navenek se to projevuje „skoky.“ Dlouho není nic poznat, všechno vypadá pořád stejně a pak najednou šup… přijde nečekaná událost, která ukáže, že se doba posunula. Že se někde dole v podhoubí odehrála celá řada neviditelných událostí, kterých si nikdo nevšiml, ale ve skutečnosti měly obrovský vliv.

Napřed malý úvod

Tak jsme se včera dozvěděli, že když náš premiér říkal, že jsme ve válce, tak to bylo jen takové metaforické vyjádření… Jinými slovy, když Babiš mluví o míru, tak je to strašení, když Fiala říká, že jsme ve válce, tak je to metafora. Co je dovoleno Jovovi, není dovoleno volovi. Také jsme se dozvěděli, že onen pytel na mrtvoly, co vyvěsil náš ministr vnitra, také není nijak společensky škodlivý a není to ani přestupek…

Už jsem tu mnohokrát psal o tom, že naše republika těžko může být nějak extra suverénní, když nám tu skoro nic nepatří. Nemáme žádné české banky, nepatří nám většina strategického průmyslu, nepatří nám distribuční sítě a jak jsme zjistili v posledním půlroce, nepatří nám asi ani elektrárny, bez ohledu na to, co je napsané v obchodním rejstříku. Pokud nám něco patří, tak to pracuje pro Německo, kam také směřuje většina našeho exportu. Takhle to prostě je.

Zajisté si pamatujete článek z minulého týdne, ve kterém jsme se vyjadřovali k udavačské aktivitě zaměstnance knihovny Akademie věd, jehož identitu jsme nepropálili a pro sebe si ho pojmenovali pan Ječmínek.