Kdo to bude?

Autor

V pondělním vydání Práva vyšel úplně geniální článek Jana Kellera ohledně otravy Navalného. Je tak dokonalý a všeříkající, že ho zde musím přetisknout. Škoda jen, že Keller svou úvahu nedomyslel až do konce. Ale od toho jsme tu my na Kydech, abychom jeho opomenutí napravili. Než ale budeme pokračovat, zde je zmíněný Kellerův článek: 

Polibek smrti

Autor
Štítky

I já měl pubertální léta. Bylo mi patnáct, spokl jsem veškerou moudrost světa, všemu jsem rozumněl, od všeho jsem měl klíče, klackovatěl jsem a nejhorší na tom všem bylo, že to přišlo ze dne na den. Jeden týden jsem byl hodný maminčin mazánek a o pár dní později jsem měl domova plné zuby a divil jsem se, jak tak hloupí rodiče mohli zplodit tak geniálního syna. 

Něco mezi chřipečkou a pořádnou válkou

Autor
Štítky

Tak nám ten koronavirus řádně bují. Zajímalo by mě, jestli je v téhle republice ještě někdo, kdo věří našim pánům hygienikům, statistikům a epidemiologům, že mají všechno pod kontrolou. Svým způsobem si můžeme říkat co chceme, pojmenovávat to jak chceme, ale realita říká, že řádně promořujeme. Obyvatelstvo České republiky se nám dělí na čtyři skupiny. Jedni koroňáčka měli, druzí ho mají, třetí ho mít budou a ti poslední na něj umřou. 

Co myslíte, dochází mu to?

Autor
Štítky

Tak nám Navalného otrávili Novičokem. Byla to taková darda, že náš farář minulý týden nezapomněl ve své modlitbě zmínit právě chudáka Alexeje a ať je Bůh s ním. Navalný byl otráven novičokem kontaktem přes kůži nikoliv že by ho vypil. 

Ale jinak je to klasika. Nejjedovatější látka světa ho neotrávila. A Putin je takový amatér, že ho sice měl ve své nemocnici, ale nedokázal doktory donutit, aby mu do kapačky něco přimíchali a nebo aby ho normálně udusili polštářem. Naopak, pustili ho do Německa, protože Merkelová by se mohla naštvat. 

Trnitá cesta k získání domácí pálenky

Štítky

Tak nám zrají trnky, česky švestky. Kdo nemá trnky, sbírá jabka nebo hrušky, hlavně aby byly sudy plné kvasu, z kterého by se dala vyrobit svérázná pálenka. Cesta k domácí pálence ale není vždy jednoduchá. Vzpomínám na své první zaměstnání, kdy předák donesl do práce flašku se slovy "Tak jsem chlapi pálil, okoštujte.l". Po otevření jsme ucítili petrolejový odér. Jak nám pak předák řekl, ve dně starého škopku na kvas se mu udělala díra. Tak ucpal díru papírem, od asfaltérů operujících ve vedlejší ulici si vyptal trochu horkého asfaltu a škopek jím dokonale zatěsnil.

To jsou paradoxy pane Vaněk

Autor
Štítky

Tak nám osvobodili Kočnera... To je ten údajný mafián, co si údajně objednal vraždu investigativního novináře Jána Kuciaka. Zařídila to jeho kámoška Zsuszová, najala si na to dva vrahouny, ti milého novináře odstřelili i s přítelkyní a pak kvůli tomu padla vláda, Fico se odporoučel z premiérského křesla, byly kvůli tomu velké demonstrace a vypadalo to na Slovensku na konec světa. 

Pokání aneb dilema komoušova syna

Autor

Pár let před koncem socialismu dávali v kinech film Pokání. Dnes je ten film vedený jako gruzínský, ale tehdy byla Gruzie součást Sovětského svazu a tak se to presentovalo jako sovětský film.

Film měl sice normální strukturu, ale působil vizuálně dost fantasmagoricky. Aby nemuseli přiznat, že řeší přímo stalinismus a mohli se vymlouvat, že to je o diktaturách obecně, tak tam dali plno anachronismů, takže jste tam mohli vidět strážné ve zbroji tak doby Bílé hory, prokurátora s rubikovou kostkou. Takovýhle věci.