Zatímco na Blízkém východě zavládl rozpačitý a divný mír (který je ovšem pořád lepší než plnotučná válka v místě, kde vznikají ceny ropy), Ukrajina zmizela ze světového tisku tak moc, že Zelenského ani nevzali na summit NATO, kde se má rozhodovat i o jeho budoucnosti, rozhoduje se v luxusních klimatizovaných kancelářích o definitivní likvidaci evropského sociálního státu. Právě v těchto dnech se Evropa přihlašuje k zbrojním výdajům ve výši pět procent HDP.

Tak nám na Blízkém východě zavládl mír. A já nebudu mít ani tu nejmenší námitku. Přestaly padat bomby, přestaly lítat rakety, otevřou se vzdušné prostory nad Dubají i Katarem, takže zazobaní turisté a ještě zazobanější investoři budou moci zase dělat obchody ve světové metropoli byznysu, v Tel Avivu ani v Teheránu nebudou umírat lidé, a všichni mají o čem přemýšlet.

Ukrajina má právo vstupovat do NATO, pokud by chtěla atomovku, má na to taky právo a nějací blbí Rusáci do toho nemají co mluvit, bo Ukrajina je hrdý, svobodný a suverénní stát. Navíc, jsou to teď naši nejlepší kamarádi a mezinárodní právo je to, co prospívá nám a škodí Putinovi. Dlouhé roky jsme varovali před tímto postojem, protože Rusko se s tímto výkladem rozhodně neztotožňuje a na svém předpolí nic podobného nedopustí a když to nepochopíte, budete mít válku.

Bůh má smysl pro ironii…. Americký útok na íránská jaderná zařízení přišel dvaadvacátého června. To je takové proslavené datum, kdy se války jásavě začínají, aby za pár let blbě skončily. Vždycky se při nich dosáhne obrovského úspěchu, nepřítel je během chvíle jasně na kolenou, realita je ještě lepší než plánování, vítězství je nadosah a pak se zjistí, že se válka vede proti obrovskému státu, jehož jeden cíp je blíž k Itálii než k jeho cípu na druhé straně.

Tak jsem obeslal ty, kteří šířili teď už prokazatelnou lež o tom, že jsem napsal komentář, který jsem nenapsal, ve snaze mě poškodit. Začal jsem samozřejmě oním „zkušeným novinářem“ z Deníku, který se cítí být povolán rozpoznávat fake news, ale nebyl schopen si ověřit ani základní fakta, Jaroslavem Krupkou. Pak jsem zjistil, že si mě naši faktčekeři z Demagogu a Manipulátorů nejen zablokovali na fejsbůku, ale pro jistotu nemají na stránkách žádný e-mailový kontakt…

Zatímco u nás probíhal pokus o vyslovení nedůvěry vládě, který především ukázal příšernou úroveň vládních představitelů, kteří už nevědí kudy kam. Jen projev Markéty Pekarové Adamovvé musel SPOLU ubrat další dvě procenta. Černochová byla také výborná, když obhajovala armádní nákupy a Lidovci také nezklamali. Marek Benda musel jít hledat Stanjuru, který se v tom komplexu budov raději někde schoval… Z vlády už si dělají srandu i liberální novináři a po této schůzi k tomu budou mít spoustu důvodů navíc.

Pamatujete, jak jsem koncem roku 2021 začal psát, že na Ukrajině jsou splněny všechny podmínky pro válku? Bylo to v době, kdy všichni analytici o válce pochybovali. Tenkrát na válku také nemuselo dojít, nikdy to není jisté a vždycky to nakonec závisí na nějakém konečném rozhodnutí, které někdo musí udělat. Ale podmínky byly splněny, obě strany byly připraveny a očekávaly, že své problémy snáze vyřeší válkou než diplomacií.

Válka pak vypadala úplně jinak, než jsme si všichni mysleli. Na bojištích bylo všechno jinak, jen propaganda byla naprosto dokonalá.

Dnes, v úterý 17.6.2025 bude poslanecká sněmovna hlasovat o nedůvěře vládě. Aby vláda padla, musí pro nedůvěru hlasovat sto jedna poslanců. Nestačí většina přítomných, není možné odchodem ze sálu snížit kvórum. Kromě všech poslanců opozice by pro nedůvěru vládě museli být i všichni Piráti, Vondrák a muselo by se najít pět vládních rebelů. Můj článek budou mít všechny partaje ráno v monitoringu, takže mi dovolte, abych poprvé a nejspíš i naposled oslovil naše vládní legislativce téměř napřímo: