Přátelé, velice děkuji za za podporu, které se mi v uplynulých čtyřiadvaceti hodinách dostalo. A také děkuji za každý argument, proč je projekt Nekrm hydru špatný. Tohle totiž opravdu nebude žádná sranda a vy, co jste projevili ochotu, musíte vědět, do čeho jdete. Musíte předem vědět, kdo bude stát vedle vás, kdo bude stát proti vám a kdo bude stát opodál. A je rozumné také vědět, z těch, co stojí opodál, kdo vám bude strouhat mrkvičku a kdo bude alespoň ochoten „posílat humanitární pomoc.“

Ve včerejším článku jsem napsal, že nebude trvat dlouho a nad projektem Nekrm hydru začne veřejná debata. Protože to je něco jiného, než všechny předchozí demonstrace a protesty. Čekal jsem, že se ozvou potrefené husy, ozvou se liberálové, ozvou se bijci z Fialajugend a samozřejmě se ozvou i ti, kteří jsou na naší straně, ale už teď vědí, že je to celé blbost, že se to nepovede a nebo dokonce, že je to kontraproduktivní a špatné.

Tak se nám za první den sešlo skoro dva tisíce statečných, kteří jsou ochotni jít do osobního rizika hlasovat nikoliv nohama, ani volebním lístkem, ale penězi. Což je přesně to, kvůli čemu se tak adoruje henten volný trh. Lidé hlasují peněženkou… a protože hlasují jak chtějí a nikoliv jak chtějí mocní, je třeba jim to různě opředpisovat, zkomplikovat, vymyslet tisíc stránek pravidel na prodej zelí a zavést jednotnou evropskou zemědělskou politiku, která znamená, že Francouzům se bude prodávat lépe a radostněji než Čechům.

Přátelé, kolega David Moos odvedl kus dobré programovací práce, nachystal web a úderem dnešní dvaadvacáté hodiny je spuštěn projekt Nekrm hydru. Odkaz zde:

https://nekrm-hydru.cz/

Dovolte mi, abych po vzoru Požarského zazvonil na zvon a zahájil verbování proti největšímu škůdci tohoto národa v moderních dějinách – proti České televizi.

Pamatujete, jak jsme řešili, že na Ukrajině vznikla vojenská jednotka Edelweiss? My, dezoláti, jsme poukazovali na přílišnou podobnost s názvem jednotky za Druhé světové, která se proslavila spoustou zvěrstev a považovali jsme to za další střípek do mozaiky, že Ukrajina nebude tak úplně demokratická. Ostatně, k Babímu Jaru se z Kyjeva dostaneme po třídě Stěpana Bandery, pak přejdeme po mostě Dněpr a dál pokračujeme ulicí Romana Šuchevyče.

Ukrajina má vlastně štěstí, že její podporovatelé už vlastně nevědí nic o Edelweissu a nevědí, co je Babíj jar.

Ještě jednou se vrátím k ukrajinskému výpadu do sousedící ruské Kurské oblasti. Po několika dnech protiřečících si zpráv, záchvatů paniky vojenských blogerů a svolané bezpečnostní rady státu, kde Putin vypadal naštvaně, se válečná mlha poněkud rozplynula a nové bojiště začalo dostávat na mapách konkrétní kontury.

Slyšeli jste někdy o firmě Brašnářství Tlustý? Dělají pásky, peněženky a takové ty bičíky a pouta, aby si páry měly v posteli s čím hrát. Proč o něčem tak banálním mluvím? Protože tato firma v posledních dvou dnech proběhla snad všemi novinami v zemi. Kdo o nich neudělal článek, jako by nebyl. Proč se o nich tak moc psalo? Protože je Jindřich Šídlo debil.

Náš geniální vládní komunikátor, TZLD. Otakar Foltýn na své přednášce ve Slavonicích nadával lidem do sviní. Nahrávka z toho existuje, každý si může udělat jasný a přesný úsudek o tom, jak to Otík Rákosník vlastně myslel. Není třeba se dohadovat, není třeba se spoléhat na Vidláka či Parlamentní listy, není zapotřebí nikomu věřit, není zapotřebí se spoléhat na faktčekery, není zapotřebí se spoléhat na instituce.

Tak nám Ukrajina zaútočila přes hranice na Kurskou oblast v Rusku. Podle některých informací jim to docela jde, což má logiku, protože tentokrát neútočí proti pěti pásům opevnění jako loni u Robotyne. Také neměli potřebu o tom dopředu mluvit v televizi a dokonce i teď jsou skoupí na slovo. Podle jiných informací sice postoupili o nějaké ty kilometry, ale železná logika této války dronů je neúprosná, logistika je obtížná, protože drony ničí techniku velmi rychle a tak brzy dojde na totéž, co jsme viděli všude jinde. Vykopou se zákopy a chudáci pěšáci to budou schytávat ze všech stran.

Svelikým zájmem jsem si poslechl přednášku plukovníka Foltýna, kterou měl spolu s dalšími bojovníky proti dezinformacím ve Slavonicích. Svědectví o této události přinesly Parlamentní listy, takže nemusím nosit sovy do Athén, jen celou přednášku shrnu slovy Gusta Martina: „V bývalé enklávě uměleckého (polo)disentu vysvětlovali redaktorka týdeníku založeného bývalými disidenty a bývalý velitel vojenské policie proč by bylo dobře omezit svobodu projevu těm, kdo lživě tvrdí, že se u nás omezuje svoboda projevu.“